Na západní frontě neklid
Dlouho se zdálo, že jsou důležitější věci než armáda. Už nejsou.
V politice se říká, že konzervativní strany víc myslí na obranu státu, zatímco socialisté se výdajů na armádu skoro štítí. V Česku je tahle legenda obzvlášť silná, protože pravice nevynechá žádnou příležitost poučit voliče o důležitosti transatlantických vojenských vazeb. Dobře se to poslouchalo, jenže když přišlo na peníze, jimiž by se měly ideály podepřít, legenda se začala bortit. Propad výdajů na obranu, za který teď Česko kritizují spojenci v Severoatlantické alianci, se totiž časově shoduje s vládnutím pravice v čele s ODS. Pro úplnost dodejme, že ani levice během pobytu v opozici proti tomuto trendu neprotestovala, takže příběh českého zanedbávání spojeneckých závazků a armády nemá kladných hrdinů.
Důležitější než hledání viníka je tedy vymyslet, jak co nejrychleji reagovat na varování nové americké politické reprezentace, že pokud členské státy NATO nezvýší výdaje na dohodnutá dvě procenta HDP, Spojené státy přestanou Evropu bránit.Čeští politici tak čelí výzvě, která je potká v lepším případě jednou za kariéru: jak přeměnit armádu v důstojnou, pokud možno obávanou složku, jež nám bude spojenecké vazby vytvářet, nikoli bortit.
Vědí, co si koupit
Rázné kroky nového amerického prezidenta v prvních dnech úřadování naznačují, že Česko nemá nad čím váhat. Levné to však nebude. K dorovnání restu by musela vláda vynaložit do roku 2020 o sto dvacet miliard korun víc, než má v úmyslu. Tak velký přesun peněz v rámci rozpočtu není v horizontu čtyř let, v němž se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu