V početné bibliografii Pavla Kosatíka (1962) je Sběrná kniha druhým knižním rozhovorem. Prvním byl před patnácti roky svazek Já jsem oves, kdy se ptal Madly Vaculíkové, manželky spisovatele Ludvíka Vaculíka. Nyní se táže jiné zralé ženy, Heleny Třeštíkové (1949). Jak z interview vyplývá, znají se od osmdesátých let a text je datován letopočty 2013–2017. I proto titul Sběrná kniha, nicméně název prvořadě odkazuje na metodu časosběrného dokumentu, která je filmařce nejvlastnější.
Třeštíková v minulosti v rozhovorech pro tisk na sebe už dost řekla: knižní dialog pochopitelně leccos ze životopisných faktů rozvitě opakuje, ovšem informačně nabízí i přidané hodnoty. Například v pasážích, kdy režisérka vypráví o své přítelkyni Evě Nessy a jejích osudech; včetně příhody, kdy byla požádána, aby se na jednom pohřbu vydávala za emigrovavší Evu se souhlasem kamarádčiny matky. Nebo v partiích, v nichž poprvé na veřejnosti detailně popisuje, proč roku 2007 – po sedmnácti dnech ve funkci – rezignovala na post ministryně kultury. Sdělení poskytuje výživnou představu, jak Mirek Topolánek postupoval při sestavování kabinetu a co obnášejí politické hry.
Dvojsečná urputnost
Kosatík řídí dialog v převážně chronologické, životopisné linii zhruba do půlky, poté akcentuje otázky režisérčina díla. A na mnoha místech předkládá písemně ucelené, až neorálně tuhé interpretace filmařčiných titulů, někdy vysloveně polemiky s určitými pasážemi jejích snímků nebo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu