Arogantní taktika

Co tam děláte?“ vykřikl překvapený Martin Ignačák (31) na postavy, které se ráno objevily v předsíni. Právě vstal, že si půjde uvařit kávu a pomalu vyrazí do logistické firmy HOPI kousek za Prahou, kde dělal skladníka. Vtom uslyšel rachotit klíč v zámku a pak za prosklenými dveřmi zaregistroval siluety tří nebo čtyř lidí. O pár sekund později na něj mířila policejní pistole. Byl konec dubna 2015 a Ignačák netušil, že ho brzy, stejně jako jeho přítelkyni Alexandru Ščambovou a kamaráda Petra Sovu, bude znát celé Česko. Policie trojici obvinila ze „zvlášť závažného zločinu teroristického útoku ve stadiu přípravy“ – konkrétně, že chtěli hodit zápalné lahve na nákladní vlak.

Kauza prvních tuzemských teroristů ale policii nevyšla, loni v září pražský městský soud anarchisty osvobodil. Martin Ignačák teď jezdí po republice, zájemcům vypráví o životě ve vazbě, vykonstruovaných důkazech a aroganci státu.

Role v cizích hrách

Soudkyně Hana Hrnčířová osvobozující verdikt vysvětlila tím, že obžalovaní se hájili, že šlo o policejní provokaci, a policie to nedokázala vyvrátit. Do bytu Sovovy přítelkyně Radky, kde policisté ráno překvapili Martina Ignačáka, několik měsíců předtím pravidelně chodili dva agenti. O Petra Sovu (46), v anarchistické komunitě známého zpěváka kapely Voice of Anarchopacifism a zakladatele stejnojmenného webu, měli zájem právě kvůli tomuto webu. Objevila se na něm totiž stejně jako na několika dalších webech komuniké neznámé Sítě revolučních buněk, jež…