Máte co ztratit

Bylo jasné, že služební zákon, po mnoha letech debat schválený bývalou Sobotkovou vládou, čeká s příchodem nového kabinetu velká zkouška. Přelomová norma má zajistit, aby se úřednická místa na ministerstvech a dalších důležitých státních úřadech kompletně nepřeobsazovala po každých volbách – což je přirozená touha každé nové vládní garnitury. Zároveň si díky ní mají být úředníci jistí svou budoucností a lépe tak čelit případným politickým tlakům.

Teď už pár dní víme, že Babišova vláda připravila služebnímu zákonu obzvlášť náročnou zkoušku. Je to vláda jedné strany, bez kontroly koaličních partnerů a bez důvěry – zastupuje tedy pouze necelých třicet procent voličů, kteří v říjnových volbách hlasovali pro Babišovo hnutí ANO. Ministryně a ministři, kteří byli u moci tři týdny, schválili na svém posledním, předvánočním jednání zásadní změny ve svých úřadech, které se dotknou desítek lidí na řídících pozicích a začnou platit od
1. ledna.

Někde hodně, někde míň

Takzvaná systemizace, kterou Babišova vláda schválila a o níž je řeč, je běžná součást zákona o státní službě. Vždy od 1. ledna může vláda pozměnit počet úředníků či počet odborů a sekcí na jednotlivých ministerstvech. „Úřady musí být pružné a mít možnost se měnit,“ říká Martin Kameník z nevládky Oživení, která se správou státu dlouhodobě zabývá. „To je smyslem tohoto opatření. Ale je nutné ctít ducha zákona, a ne využívat organizační změny k personální politice,“ dodává Kameník.

Vládní změny přinesly…