Největší český umělec

České umění 20. století zná výtvarníky jdoucí si vlastní cestou nehledě na trendy, ale nikdo to nedělal tak důsledně. Máme hrdiny, kteří odmítli jít na ruku bolševickému režimu, ale nikdo kvůli tomu neobětoval celých čtyřicet let kariéry. A samozřejmě že se do zdejších kulturních dějin zapsaly i postavy, které si přes příkoří uchovaly takový životní elán, že dokázaly zazářit, až když jim to situace dovolila. Nicméně opravdu nikdo nepředvedl tak neopakovatelný příběh jako malíř Pavel Brázda (1926–2017).

Velký astronaut

Když na jaře roku 1990 vyšla na obálce Respektu černobílá reprodukce malby prostovlasého astronauta se vzpaženýma rukama, žádný čtenář nemohl tušit, kdo je jejím autorem. Pavlu Brázdovi bylo tehdy čtyřiašedesát a pár jeho obrazů předtím mohl spatřit jen úzký okruh lidí, který těsně před pádem režimu dorazil na pololegální výstavu Minulost a budoucnost ve sklepech pod Vinohradskou tržnicí, kde se konfrontovali výtvarníci z neoficiální scény. Jedním z nich byl Viktor Karlík. Toho obrazy naprosto neznámého autora v tržnici tak zaujaly, že se je rozhodl publikovat v samizdatové Revolver Revue.

Než stačila vyjít, přišla listopadová revoluce. A s ní taky možnost konečně veřejnosti svobodně představit malíře v důchodu, který se místo malování živil posledních deset let povinné pracovní docházky přikládáním v koksové kotelně. Jeho Velký…