Na světě jsou určitě daleko horší problémy než mladí muži, kteří se cítí ohrožení a nejistí. Můžou ale způsobit spoustu potíží, když je ovládne frustrace. Často se uchýlí k násilí, ať už to je střelba v kostele, na univerzitě nebo sexuálně motivovaný útok,“ popisuje novinář a spisovatel Teddy Wayne v časopisu Esquire lidský typ, který posloužil jako předobraz pro hlavního hrdinu svého třetího románu Samotář.
David Federman právě nastoupil do prvního ročníku na vysněném Harvardu. Mimořádně nadaný, inteligentní, sečtělý, ovšem jak mu jeho středoškolská učitelka napsala do posudku, komunikace je pro něj značně stresující. To se jen umocní, když první den při seznamování spolužáků zahlédne Veronicu Morgan Wells. Oslní ho nejen půvabem, ale také luxusem zámožné rodiny, z níž pochází. Stane se jeho nedostižnou. Čtenář s ostýchavým citlivým mladíkem na prvních stránkách logicky sympatizuje – avšak jen do chvíle, kdy posedlost Veronicou ústí ve stalking. Samotář by mohl být milostným příběhem nenaplněné touhy, ale v 21. století se stává studií měnícího se pojetí toho, co to znamená být muž. Moc patriarchálních mechanismů sice na jedné straně slábne, ovšem tradiční pojetí maskulinity se příliš nezměnilo. David se zmítá mezi obojím: uvědomuje si, že není silák a alfa samec, ale se svojí jemnou stránkou nakládat neumí. Je to fascinující postava a do značné míry se podobá Humbertu Humbertovi z Nabokovovy Lolity, s nímž čtenář rovněž chvílemi soucítí, aby mu v další…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
