Hranice tabu

Když se téměř před rokem v kuloárech sněmovny rozohnil tajemník SPD Jaroslav Staník a začal vykřikovat, že by se měli Cikáni a Židé zplynovat, vyvolalo to rozruch. SPD pak raději oznámila, že už k ní Staník nepatří a tajemníkem strany není. Nicméně zjištění Respektu ukázalo (viz článek na str. 36–37) něco jiného: SPD prodloužila Staníkovi legitimaci, která jej opravňuje ke vstupu do sněmovny.

To není žádný detail, parlamentní strana nám tím říká, že se ke slovům svého člena hlásí. Navíc předseda SPD Tomio Okamura sedí ve vedení sněmovny, což znamená, že tento brutální rasismus a antisemitismus nepovažuje za zásadní problém ani Parlament České republiky.

Extremisté ale mají zastoupení ve vedení této ctihodné instituce ještě silnější. Komunisté minulý týden prokázali, že stále nejsou schopni se kriticky postavit k invazi a následné okupaci Československa v roce 1968. Není divu, okupaci tato strana schválila a následně i podporovala.

Místopředseda KSČM a poslanec Stanislav Grospič v České televizi doslova prohlásil: „Byl bych opatrný s používáním slova okupace, protože to by se dalo hovořit ve srovnání s nacistickou okupací, kdy zde byl protektor, úplně jiný režim… Tady v té době fungovala zcela legitimní vláda, nebyl tady žádný protektor, nebyly tady žádné direktivy.“ To je pozoruhodná interpretace, protože tady pochopitelně protektor byl. Šlo o komunistickou stranu, kterou de facto řídil Kreml.

Češi se dostali do situace, kdy se extremisté cítí tak silní ve svých pozicích, že s klidem pronášejí věci, které by si před lety šeptali maximálně kdesi v přítmí na záchodcích. Jestli se jim brzy nedostane rozhodné reakce (například odvoláním z významných parlamentních funkcí), stane se z jejich názorů norma. Děsivá norma.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor