Kdo pomůže Itálii

Itálie je v mediálním kurzu. Ke zprávám o jejím astronomickém dluhu či radikálním počínání nové vlády v otázce migrace se v posledních dnech navíc připojila v Evropě již dlouho nevídaná smrt desítek lidí po pádu dálničního mostu. Velkou pozornost vzbudily před časem i miliardy zaplacené za přestup fotbalisty Ronalda do Juventusu, zejména poté, co viditelně naštvaly dělníky italského Fiatu, nespokojené s nízkými platy.

Celkový příběh automobilové skupiny FCA, kam Fiat patří, ale ukazuje, jak ošidné je podléhat při pohledu na Itálii přílišnému zjednodušování. FCA se daří. Na trh uvedla rovněž technologie, které ostatní přebírají. Nedávno nečekaně zesnulý ředitel Sergio Marchionne uspěl tam, kde si jiní bossové automobilového průmyslu vylámali zuby, tedy na fungujícím propojení evropské firmy (Fiat) s velkým hráčem z Ameriky (Chrysler). Pohled na Itálii jen přes státní dluh ve výši 134 procent HDP (Řecko má přes 170 procent a třetí Portugalsko 131 procent) je zkrátka zavádějící, stejně jako podcenění tohoto stavu.

Italský dluh je nedílně spojen s mizerným výkonem tamní ekonomiky jako celku. Po krizi roku 2008, následném oživení a opětovném poklesu v roce 2012 se růst italského hospodářství pohybuje od roku 2014 stabilně kolem nuly.…