Loutka, která se vymkla

Čtyřicátníci si v africké politice občas musejí vyslechnout výtku, že jsou ještě „mladí a nezkušení kluci“. Politiku na nejchudším kontinentu zpravidla kontrolují sedmdesátníci, tedy muži minulosti formovaní za časů studené války. Jsou vzdálení životu společností, v nichž je polovině obyvatel méně než dvacet let, a jen stěží rozumějí touze mladé generace po změnách. Ve stařešinovském prostředí vysoké africké politiky proto dvaačtyřicetiletý Abiy Ahmed působí jako zjevení. 

Veřejnosti neznámý bývalý voják z povolání a zpravodajec na jaře nastoupil do čela stomilionové Etiopie. Obecně se očekávalo, že se nejspíše stane loutkou starších elit ve vládnoucí straně, která východoafrické zemi od počátku devadesátých let autoritářsky vládne. Abiy Ahmed ale ve druhé nejpočetnější zemi Afriky odstartoval zcela nevídaný řetězec společenských změn a ekonomických reforem.  

Mír po dvaceti letech

V roce 2017 byla Etiopie vůbec nejrychleji rostoucí ekonomikou světa; v popředí statistik měřících hospodářský růst, pokles chudoby či nárůst školní docházky se drží posledních patnáct let. Ovšem současně s ekonomikou v posledních letech rostla také intenzita protestů namířených proti autoritářské vládě a dominanci výrazně menšinového národa Tigrajů ve vedení režimu. (Tigrajští rebelové v roce 1991 svrhli stalinistického despotu Mengista a od té…