Rozvernost v ČSSD

Česko nebude mít dál ministra zahraničí a viník je poměrně nečekaný: volby do obecních zastupitelstev. Vedení sociální demokracie totiž minulý pátek oznámilo, že kvůli probíhající předvolební kampani nechce voliče rušit složitým sporem s hlavou státu a výběr šéfa diplomacie odkládá na říjen.

Odsuňme stranou výmluvu na volby a přejděme k podstatě věci: a sice proč se předsedovi ČSSD Janu Hamáčkovi do řešení sporu kolem ministra zahraničí tolik nechce. Jedna odpověď zní: protože nechce ustupovat prezidentu Zemanovi, který Hamáčkem vybraného kandidáta – Miroslava Pocheho – odmítá jmenovat. Tahle varianta ovšem nesedí. Hamáček si už roky zakládá na pověsti funkcionáře ČSSD, který si se Zemanem naopak rozumí. Nepřidal se k jeho kritice před prezidentskými volbami a shodl se s ním na vládní spolupráci s ANO. Při sestavování vlády ochotně obětoval ministerstvo zemědělství, ten zlatý důl vlivu a peněz, a dosadil do jeho čela příslušníka Zemanova fanklubu Miroslava Tomana. Ne, o žádnou nechuť ustupovat jít nemůže.

Pravděpodobná není ani politická naivita. Hamáček je v politice dost dlouho, aby věděl, že Zeman ve svém odporu vůči Pochemu neustoupí.

Třetí možností je, že sám Hamáček plnohodnotného ministra zahraničí nechce. Ani to ale nezní pravděpodobně. Jako bývalý předseda zahraničního výboru sněmovny předák ČSSD dobře ví, o jak důležitou pozici se hraje v časech, kdy EU řeší migrační krizi, brexit nebo nástup Trumpa. A že by se Hamáček jako zastupující ministr zahraničí…