Buďme ostražití

Andrej Babiš tráví desátý měsíc ve funkci premiéra a minulý týden provedla jeho vláda třetí změnu v klíčových bezpečnostních funkcích. Ve srovnání s jeho předchůdci je to spíš podprůměr, rekordmani v počtu výměn šéfů bezpečnostních institucí byli premiéři Miloš Zeman na přelomu tisíciletí a Mirek Topolánek před jedenácti lety. I vláda Petra Nečase přišla s více změnami ve vedení policie nebo státního zastupitelství než Babišův kabinet. Nicméně doba pokročila a tuzemská demokracie je v přijímání změn ostražitější. Babiš má v rukou příliš velkou politickou, ekonomickou a mediální moc, aby jeho změny mohly projít bez detailnějšího rozboru.

Úřady se skandály

V pátek byl ministrem vnitra Janem Hamáčkem uveden do funkce nový šéf rozvědky (ÚZSI), úředník Marek Šimandl. Před šesti týdny se ujal funkce nový ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), detektiv Jiří Mazánek. Léto bylo také svědkem nástupu nového šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Radima Dragouna, donedávna okresního státního zástupce.

Změn není moc, zato byly provedeny v institucích, na jejichž chodu se podepsaly nedávné politicko-mocenské souboje. Ty zanechaly v chodu úřadů hluboké šrámy a vyvolaly ve veřejnosti dohady, nakolik se pod současnou vládou stanou loutkami v nějaké politické hře. Připomeňme si, že v rozvědce dodnes probíhá vyšetřování možné defraudace několika set milionů korun. Premiér Babiš je přesvědčen, že staré vedení rozvědky stálo jak…