Kočičí člověk nebo Člověk, který má rád kočky – Cat Person – je povídka, jež vyšla před pár týdny v časopise The New Yorker. Zaměřuje se na dvě postavy, dvacetiletou Margot a staršího Roberta, kteří po krátkém setkání začnou komunikovat přes textové zprávy a nakonec spolu jdou na něco jako rande.
Povídka Kristen Roupenian se zařadila mezi nejčtenější a nejsdílenější text roku a mnozí, kteří normálně The New Yorker ani nevezmou do ruky a netuší, že publikuje i literaturu, považovali čtivý text za osobní zpověď, či dokonce reportáž. Téma vztahů a sexuálního chování je natolik aktuální, že byl děj povídky záhy rozebírán snad v každých novinách. Jsme stále v časech #MeToo a pohled na to, co od žen společnost očekává, už není „jen“ čtení pro ženy, ale téma pro všechny. A tak se bez zmínky o Margot neobešel snad žádný novoroční večírek. Na každém evidentně bylo dost těch, kteří – a které – se v povídce našli.
Kočičí člověk kulminuje ve chvíli, kdy jde protagonistka k Robertovi domů, počítá, že se s ním asi vyspí, ale současně se odněkud z hloubi její duše ozývá obava, jestli ji její milý a vtipný romantický protějšek náhodou třeba nezabije. Jejich sexuální předehra jí brzy začne být odporná. Robert je v posteli ucho a příliš se inspiruje napodobováním porna, ale Margot je už trapné vycouvat a v posteli s ním zůstane. Dojde k jakémusi sexu ze slušnosti a pak už se povídka hrne ke konci – zda překvapivému, zaleží na tom, koho se zeptáte.
Internetem ještě stále duní reakce…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu