Spitzenčeši

Na konci jedné z chodeb v sedmém patře budovy Evropského parlamentu v Bruselu se zpoza dveří ozývá tlumená španělština. Kancelář patří poslankyni Ditě Charanzové (ANO), která zrovna jedná se španělskými kolegy z liberální strany Ciudadanos (Občané). „Je to taková diplomacie,“ odpovídá později Charanzová na otázku, co řešili. „Jsem pro ně přirozená spojka na českou politiku díky tomu, že mám ke Španělsku blízko.“

Každá takováhle blízkost, zvlášť když je jako u Charanzové podepřená dobrou znalostí jazyka, se v babylonu Evropského parlamentu náramně hodí. Proto také Charanzová mluví ve své kanceláři podstatně jinak než v předvolebním spotu ANO, kde dostala roli paní, která si nenechá do ničeho mluvit a všechno „tvrdě a nekompromisně“ prosadí.

„Moje zkušenost za pět let je o tom, že se tady všechno předjednává,“ říká ke své práci. „Pokud chci něco prosadit, tak jdu s důležitými lidmi na kafe, na oběd, na večeři a přesvědčuji je, aby mi pak pomohli při jednáních. Kdybych jen seděla a posílala e-maily, tak jsem hrozně omezená. Lepší je zajít za lidmi. A když s nimi mluvím v jejich rodném jazyce, tak to má úplně jinou váhu.“

Jazykovou zběhlost navíc u Charanzové podporuje mezinárodní personál její kanceláře, kde kromě Čechů sedí i americký asistent a španělská asistentka.

„Úplně jinou váhu“ Charanzová uplatňuje nejčastěji při potírání regulace na vnitřním trhu Unie, kde – jak říká – bojuje proti snahám…