Buď on, nebo já

Po řadě volebních neúspěchů přišel vyložený propadák. Sociální demokracie nezískala při volbách do Evropského parlamentu ani čtyři procenta hlasů a přišla o všechny své poslance. V nejstarší české straně zvoní alarm: už nejde o to, jak dohnat ztrátu. Nynějším hlavním tématem je najít návod, jak se vůbec udržet na tuzemské politické scéně.

Nejsme velcí

V rozhovorech se sociálními demokraty nejčastěji zaznívá, že strana „musí znovu najít srozumitelný příběh“ a musí „konečně začít“ mluvit „jasným a jednoznačným hlasem“. Jinými slovy: přesvědčit voliče, že sociální demokracie jim je ještě k něčemu dobrá, a skoncovat s kompromisním stylem předsedy Jana Hamáčka.

„Už nejsme velká strana, která může řešit všechny problémy světa. To je fakt. Musíme si najít dílčí témata, ve kterých budeme užiteční, a trvat na nich,“ říká místopředseda Michal Šmarda, starosta Nového Města na Moravě a nově i adept na post ministra kultury. „A to je ochrana slabších,“ dodává. Má na mysli například zájmy zaměstnanců, spotřebitelů nebo malých podnikatelů, které sociálním demokratům může hnutí ANO (vedené miliardářem a velkopodnikatelem) obtížněji sebrat.

Že se to sociálním demokratům dlouhodobě nedaří, si myslí i politolog Lukáš Jelínek. „Když už přijde ČSSD s nějakým nápadem – třeba zvýšení rodičovské –, buď si ho přivlastní ANO, nebo ho sociální demokraté nedotáhnou a voliči si ho s nimi nespojí,“…