Narušená důvěra

Střet zákazníkova přání a živnostníkova názoru dorazil i do Polska. Tamní Ústavní soud předminulý týden rozhodl o případu tiskaře z města Lodž, který odmítl vytisknout plakáty pro jednu z tamních organizací hájící práva sexuálních menšin. Argumentoval tím, že se obsah plakátů příčí jeho svědomí a křesťanské víře. Soudy nižší instance mu za to vyměřily pokutu, zákazníky podle nich diskriminoval. Ústavní soud se jej ale zastal: svědomí a víra jsou v jeho pohledu podstatné důvody pro to, aby zákazníka neobsloužil, jak mu jinak nařizuje zákon.

Je to téměř identický spor, jaký v minulosti rozhodovaly soudy ve Spojených státech a Velké Británii. Tam šlo o cukrárny, které odmítly zhotovit dort pro svatby homosexuálů. Podobný případ známe i z Česka. V dubnu se tuzemský Ústavní soud zastal ostravského hoteliéra, který ubytování svých ruských hostů podmiňoval tím, že písemně vyjádří nesouhlas s ruskou anexí Krymu. Česká kauza je jiná – nešlo tu o víru a sexuální menšiny, ale o vyjádření názoru –, ve všech třech případech nicméně daly soudy za pravdu poskytovatelům služeb a jejich proklamovaným názorům a svědomí. Ti čeští argumentovali tím, že podnikání je i způsob seberealizace a vyjádřit svůj nesouhlas s jasným porušením mezinárodního práva (jímž anexe Krymu je) je přiměřené. Polští ústavní soudci se ke kolegům připojili a v zemi se rozběhla debata o tom, zda nevytvářejí svým rozhodnutím zákonnou šedou zónu s velmi nejasnými pravidly.

Můj názor

Lodžského tiskaře Adama J…