Prezident nemá prostor pro uvážení

Dává Ústava ČR prezidentovi možnost nejmenovat nebo neodvolat ministra, pokud premiér navrhne jeho jmenování či odvolání?

Ústava převzala jisté prvky kancléřského systému a přiznává ministerskému předsedovi výlučnou personální kompetenci ohledně jejího složení. Kdyby byl předložen návrh na jmenování členem vlády osoby, která například není svéprávná, zletilá nebo je ve výkonu trestu, dovedl bych si představit, že by prezident mohl přesvědčit premiéra, že takový návrh je nezpůsobilý, a přinutil by jej vzít ho zpět.

Současný ústavní model zejména v případě odvolávání a jmenování ministrů svěřuje jednoznačně tuto pravomoc do kompetencí předsedy vlády a prezidentovi neposkytuje žádný prostor pro diskreci, tedy uvážení. Ty zmíněné případy jsou excesy, jsou vymýšlené v akademické obci a jsou značně pitoreskní, protože nemohou de facto vůbec nastat.

Dá se tedy říci, že prezident, který měsíc odmítá vyhovět návrhu na odvolání ministra kultury Antonína Staňka, jedná protiústavně?

Pokud si přečteme jednu holou větu, což je článek 74 ústavy, tak skutečně nejsme schopni dospět k jinému výkladu. Na tom se shoduje celá komentářová literatura k ústavě i akademická obec. Musím však zdůraznit, že ještě nikdy nebyla Ústavnímu soudu (ÚS) takováto kauza odmítnutí odvolání či jmenování ministra prezidentem ze strany premiéra předložena. Přitom předseda vlády je jediný, kdo má k podání návrhu k ÚS aktivní legitimaci.…