Víc než temná periferie

Touha amerických turistů setkat se na finském severu s kouzelně primitivní exotikou je tak silná, že si domorodce spletou s dvojicí Finů z „civilizovaného“ jihu, kteří se vracejí z túry po laponské divočině. Autorkou této scény, jež vystihuje častý postoj k mýty opředené krajině, je Eeva Kilpi. Také ona pochází z jihovýchodu země a s milou ironií tak reflektuje i svůj postoj ke kraji, jejž miluje, a zároveň se tu cítí trochu nepatřičně.

Po sbírce povídek, jež přinesla přehled žánru nazývaného finské podivno, vydalo nakladatelství Pistorius & Olšanská antologii určenou geograficky. A optika Eevy Kilpi představuje jeden z dvanácti pohledů současných finských autorů na oblast, v níž žijí tři procenta obyvatel, ale zabírá téměř polovinu rozlohy Finska – a žije v představách jako země netknuté přírody, tajemných Sámů i Finů zažívajících deprese v odlehlých obcích. I tady jde o výstup překladatelského semináře na FF UK – a kromě pochvaly za zájem o méně známé autory a oblasti si tedy nakladatel zaslouží díky i za péči o začínající překladatele. Jak se dozvíme v doslovu, finský sever je tu pojímán ve své nejširší variantě, tedy zhruba severně od města Oulu, přičemž pro výběr autorů bylo rozhodující to, že se ve svém díle této oblasti věnují.

Výbor je tak pestrý žánrově, formálně a tematicky. Od tragické historické črty Katji Kettu, v současnosti u nás nejznámější ze zastoupených autorů, v jejímž díle je finský sever hřištěm pro boj německého nacismu se sovětským…