0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Kultura8. 9. 2019

Kniha na podzim

Pět let čekal na přeložení do češtiny oceňovaný titul slovenské spisovatelky Veroniky Šikulové Mezerovitý plod. Mezitím se jí doma podařilo získat nejprestižnější literární cenu a tady pro překlad uznávanou autorku Kateřinu Tučkovou. O prázdninách tak vyšla částečně autobiografická próza česky – a dá se říct, že to bylo skvělé načasování.

Titul si padesátnice Šikulová vypůjčila od včelařů a signalizuje nákazu včelstva a blížící se smrt. Ta se vkrádá také do úlu, domova „Hrdinky“, jež se stará o těžce nemocnou matku. Právě v září – v době, kterou má z dětství spojenou s nejvýraznějšími pachy a chutěmi, v době, kdy vše dozrává a hojnost se může rychle proměnit v hnilobu – provází matku pravidelně na chemoterapii. Ještě mladé ořechy, pecky meruněk nebo vůně švestek dokážou probudit zasuté vzpomínky a vidět stárnoucí nemocnou ženu zase jako krásnou a přísnou lékařku, která pevnou rukou řídila rodinu. Vracejí se vtipné historky o otci, bohémském spisovateli, i žárlivost na mladší sestru. Vše na pozadí idylického vinařského městečka Modra, kde se autorka narodila. Vzpomínání ale přináší i bolestné uvědomění, že „Hrdince“ se podobně vést rodinu nedaří. Její muž bere antidepresiva a a pozornost syna si musí kupovat; rozpíná se v ní pocit, že nerozumí dnešnímu světu a mladým. „Ona už nepředběhne vlak a někdy je jí líto, že neumí zprostředkovat dětem, jaké to všechno bylo a jak to vůbec nebolelo!“ Píše autorka ve třetí osobě a zcizuje jednoduše to, co by mohlo být vnímáno…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc