Dopisy

MIX

Respekt 3/2019

Ve sloupku Architektura jste se dotkli tématu vybudování Středoevropského fóra SEFO v Olomouci. Je škoda, že jste zvolili tak stručný formát. Myslím, že téma SEFO je natolik zajímavé, že by si zasloužilo podrobný článek, který by našel odpovědi na řadu otázek a nahlédl hlouběji do zákulisí.

Autorka Karolína Vránková ve svém sloupku podporuje stavbu SEFO podle návrhu architekta Šépky bez vypsání architektonické soutěže, i když sama uvádí, že je to nesystémový krok. Odkazuje se na autority v oboru architektury, které vyjádřily podporu stavbě v dopise ministru kultury. Je to ovšem postoj v duchu hesla, že účel světí prostředky. Návrh působí moderně, výrazně. Olomoucké muzeum moderního umění potřebuje nové prostory. Premiér na návštěvě Olomouce přislíbil podporu a třeba by pomohl získat potřebné finance. Ale jsou to důvody, proč odmítnout postup, který by měl být u tak významné stavby financované z veřejných peněz standardní? Rozhodně ne! Právě a jedině architektonická soutěž by dala odborníkům možnost porovnat a vybrat z více návrhů ten opravdu nejlepší.

Můžeme si být skutečně jistí, že architekti podepsaní v dopise nebo například výtvarník Jiří David, který vyjádřil podporu již dříve, skutečně podrobně posoudili celý návrh, nebo se především zaměřili na jeho moderní vnější podobu? Je vnitřní uspořádání rozdělené do půdorysu pěti budov, které na stavebním pozemku kdysi stály, opravdu účelné a vyhovující vystavení větších výtvarných děl s potřebou patřičného prostoru a odstupu diváka, nebo není? Jaká je role pana Šépky? Proč hrozí žalobou, když nebude jeho návrh realizován? Jakou smlouvu má uzavřenou a s kým, že mu dává nárok prosazovat návrh, za který jistě dostal zaplaceno v době, kdy z důvodu nezajištěných financí nebylo možné o realizaci rozhodnout? Proč bývalé vedení olomouckého Muzea umění nerozhodlo o vypsání soutěže už dříve? Opravdu by to znamenalo tak velké náklady u stavby s rozpočtem zhruba půl miliardy korun?

Otázek je skutečně více než dost. Budu rád, když se Respekt rozhodne na ně najít odpovědi. Olomouc je po Praze naše největší městská památková rezervace. Určitě si zaslouží tu nejkvalitnější architekturu, proto je třeba volit standardní a prověřené cesty, nikoli řešení postavená na osobních zájmech aktérů.

Tomáš Hanáček

Ministr školství vzdoruje

Respekt 46/2018

Bavím se se dvěma mladými fotbalisty, kteří absolvovali střední školu s maturitní zkouškou, ale státní maturitu ani napodruhé nezvládli. Ptám se, jaké měli známky na základce, odpovídají, že nic moc. Ale i přesto je rodina tlačila na maturitní obor s argumentem, že bez maturity nebudou nic. Teď jsou oba jen se základním vzděláním. Jeden plánuje odjet za manuální prací do Anglie, druhý nastoupit do velké automobilky na nekvalifikovanou pozici se základním platem.

Nebylo by pro tyhle kluky lepší, kdyby se vyučili perspektivnímu řemeslu a pak se rozhodli, zda u něj zůstanou a půjdou rovnou pracovat, nebo budou pokračovat v nástavbě s maturitou? Takové rozhodování má přece v osmnácti letech určitě větší váhu než v patnácti. A o tom je současná debata mezi kraji a MŠMT na téma cut-off score (nepodkročitelné hranice pro úspěšné vykonání přijímací zkoušky na střední školu).

Kritici argumentují, že bereme dětem příležitost udělat si maturitu. My v krajích ale tvrdíme, že naopak tisícům dětí umožňujeme studovat smysluplný obor s možností ho opravdu absolvovat. A že když se studijní výsledky u kohokoli zlepší, může v maturitním, nebo dokonce vysokoškolském studiu pokračovat. Navíc už tu máme státní přijímací zkoušku na střední školy, kterou pro MŠMT realizuje Cermat. Cut-off score tak nepřinese žádné náklady ani další administrativu.

Navíc existují školy, které mají až sedmdesátiprocentní neúspěšnost u maturit. Dlouhodobě přijímají studenty, kteří na jejich maturitní obory nemají. Při současné úrovni populační křivky je šance dostat se na téměř jakoukoli střední školu velmi vysoká a přijímací zkoušky tak bez cut-off score ztratily téměř veškerou relevanci.

Česká školní inspekce ve své zprávě ze září 2018 konstatuje, že „v navštívených středních školách jsou přijímaní ke studiu všichni nebo téměř všichni uchazeči bez ohledu na jejich předcházející vzdělávací výsledky a studijní předpoklady“. A to samé říkáme i my v krajích. Novináři nás často a neprávem obviňují z toho, že chceme nahnat všechny žáky do učilišť. My ale pouze chceme, ať studují ti, kteří na to mají předpoklady. A když se ty předpoklady objeví v pozdějším věku, je náš školský systém natolik otevřený, že nikdo o svou šanci nepřijde.

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro školství a sport

Opravy

V minulém vydání jsme v článku Zlatá dotační vejce v popisku u fotografie uvedli, že na snímku z roku 1981 je zachycen Miloš Jakeš coby generální tajemník ÚV KSČ. V té době byl ovšem tajemníkem ÚV KSČ pro ekonomiku. Generálním tajemníkem se stal v roce 1987.

V textu Přelogováno jsme uveřejnili chybnou informaci, že zakázku na logo Ministerstva vnitra ČR získala autorka Babeta Ondrová bez soutěže. Bylo to však na základě veřejné soutěže na zakázku malého rozsahu, kterou 30. července 2007 vyhlásil odbor tisku a PR ministerstva vnitra.

Za chyby se čtenářům a také autorce loga omlouváme.