Každý, kdo si nechce uhnat (případně ještě zhoršit) nadváhu, ví, že nemá chodit nakupovat potraviny, když je hladový. Namísto organicky pěstované zeleniny a celozrnného pečiva jeho vozík rychle zaplní hromada nezdravých pochutin slibujících okamžitou satisfakci; ostatně je pravděpodobné, že minimálně slaninové chipsy hladový nešťastník spořádá hned za kasou. Dietní poradci tento fenomén znají už dlouho, méně jasné ovšem bylo, zda obsah žaludku výrazněji ovlivňuje i lidské rozhodování v jiných situacích. A čerstvý výzkum psychologů z univerzity ve skotském Dundee naznačuje, že hlad řídí naše chování víc, než jsme tušili.
Jak si počkat
Hlavní autor studie Benjamin Vincent se svým týmem najal padesátku dospělých dobrovolníků a rozdělil je na dvě skupiny. Jedna část dorazila do laboratoře s plným žaludkem, druhá po desetihodinovém půstu. Každé skupině pak dali vědci na výběr: buď mohou dostat menší odměnu ihned, nebo si nějaký čas počkat na dvojnásobnou. Hlavní otázka zněla, jak dlouho jsou ochotni si na onen dvojnásobek počkat.
Jak vědci předpokládali, kručení v žaludku velmi výrazně ovlivnilo výsledek v případě, kdy slibovanou odměnou bylo jídlo. Zatímco sytí účastníci byli podle odpovědí ochotni na dvojitou zásilku potravin počkat v průměru pětatřicet dní, jejich hladovějící kolegové pouhé tři. Vzhledem k tomu, že jídlo bylo předmětem jejich aktuální touhy, dává to celkem smysl. Pocit nenasycení ovšem ovlivnil ochotu vyčkávat na větší odměnu i tehdy, kdy se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu