Co přinese Severní proud
Radost z nového ruského plynovodu do Evropy kazí obavy škarohlídů
Když si bral Jens Stoltenberg minulou středu na bruselské schůzce Severoatlantické aliance slovo, tvářil se podle zapisovatelů docela vážně. „Hlavní problém je, že Rusko vůbec nebere v potaz naše argumenty a dál rozmisťuje v Evropě střely s jadernými hlavicemi,“ popsal shromážděným ministrům obrany členských států NATO důvod svých obav o bezpečnost kontinentu. Ve stejné chvíli, ve městě jen pár set kilometrů dál v útrobách sesterské západní organizace bouchalo šampaňské – a hlavní roli hrálo opět Rusko. Na půdě Evropského parlamentu se objímali poslanci se zástupci Evropské komise a Unii předsedajících Rumunů, že se jim podařilo stvrdit kompromisní znění nové legislativy upravující strategický sektor a do Unie tak bude zanedlouho proudit plyn z nového ruského plynovodu. Byznys bude, radovali se nad Nord Streamem 2 jedni. Tak pánbůh s námi, dodávali druzí.
Hluboko pod vodou
Posledně jmenovaný povzdech může působit jako příliš emotivní hodnocení, v případě Nord Streamu 2 jde ale spíše o uměřená slova. Někdejší polský ministr zahraničí Radosław Sikorski přirovnal plynovod k paktu Ribbentrop-Molotov, jímž si, jak známo, Hitler se Stalinem rozdělili Evropu na sféry vlivu. Současný americký velvyslanec v Berlíně letos v lednu před Nord Streamem 2 veřejně varoval a nazval jej „politickou zbraní v rukou Moskvy“, zatímco stovka evropských poslanců včetně dvou Čechů už v prosinci adresovala německé kancléřce Angele Merkel naléhavou výzvu k…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu