Havajské poke

Hej cute čil a poke? Tahle havajská věta je častým spouštěčem romance u mladé generace. Stárnoucí antropoložka to aspoň četla v jednom výzkumu, a vydala se tedy na terénní šetření. Došla až sem, do poke bistra v jedné populární pražské čtvrti.

Z nabídky si vybrala poke, nic jiného v ní ostatně není. A už se to nese. Zásadní součástí je mísa, což je, jak známo, nový talíř, lidstvo poslední dobou miluje homogenní pokrmy, které se dají zhltnout z mísy. Antropoložka si to poznamenává.

Uvnitř se nachází nezbytné avokádo, bez nějž se člověk mladé generace snad ani navečeří. Vtipný postřeh. Antropoložka si to zapíše, kdyby snad někdy potřebovala vtipný postřeh. Dále ředkvičky, mrkev, fazole, vše jemně pokrájeno, což je typickým atributem poke. Také syrová ryba, to je vůbec nejtypičtější atribut poke. Pod tím se skrývá studená rýže jako na sushi, k tomu omáčky ze sóji nebo majonézy. Antropoložka si vše smíchá do homogenní směsi a při jídle si zopakuje geopolitické souvislosti. Poke do Prahy dorazilo před nedávnem z Honolulu – mezitím to ovšem vzalo přes New York, Los Angeles a Londýn. Tradiční havajský pokrm surfuje na vlně poptávky po zdravé a lehké stravě napříč světadíly.

Praha samozřejmě není pláž Waikiki a opravdové real poke si zdejší populace nanejvýš představuje podle YouTube. A přimyslet si chuť ořechů kukui, řasy limu kohu a k tomu rybu před hodinkou vylovenou z Pacifiku. Ale představuje si to ráda, zejména mladá generace. Místo řasy se spokojí s mrkví a poke si…