0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Kultura16. 2. 2019

Filmové Oscary: Má to cenu?

Hollywood své Oscary potřebuje víc než kdykoli v minulosti

To byla ještě vzrušující doba. (Elizabeth Taylor si v roce 1961 jde pro Oscara za nejlepší herečku ve snímku Telefon Butterfield 8)
Autor: The LIFE Picture Collection/Gett

Příliš „bílé“? Anebo spíše příliš hloupé? Zastaralá varietní show jako z padesátých let, zmatený pořad hroutící se pod tíhou necelého století sexismu, rasismu a módních šlápnutí vedle. Výsledky ignorující ty opravdu dobré filmy. Americká média jako by se v posledních letech předháněla v tom, kdo ostřeji pojmenuje, co je podle nich špatně se stále ještě nejprestižnější filmovou cenou – Oscary. Okolnosti, jež doprovázely blížící se 91. předávání, které odvysílá tuto neděli stanice ABC, jako by dávaly slovům o bezradnosti za pravdu.

„Akademie působí jako dramatický kroužek na střední, který se snaží zprodukovat svoje první představení,“ kvitoval nedávno zmatky kolem Oscarů časopis Vanity Fair. Nejdřív přišly o moderátora. Komik Kevin Hart rezignoval poté, co vyplavaly na povrch jeho homofobní komentáře, což je to poslední, co by organizátoři v době rebrandingu cen směrem k větší citlivosti mohli potřebovat. Následoval nešťastný nápad zavést novou kategorii „nejlepší populární film“, od níž si akademie slibovala zvýšení sledovanosti. Návrh zase rychle stáhla. Ukázalo se, že není schopná definovat, co přesně nová kategorie znamená, ani obhájit, jak zapadá do desetiletí pěstovaného obrazu soustředění na prestiž. Pod více či méně jízlivými poznámkami médií čím dál častěji zaznívá otázka, zda je jedna z nejstarších amerických kulturních institucí, která spoluurčuje, jaké filmy uvidí globální, a tedy i český divák, vůbec ještě kulturně relevantní. Nebo, jak se nedávno sugestivně…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc