Dopisy

Tady žili jako my

Respekt 7/2019

Děkuji za článek připomínající kameny zmizelých v ulicích měst. Před pár lety jsem nastoupila do neratovické knihovny a uvažovala jsem, jakým způsobem zapojit zdejší knihovnu více do veřejného života města. Mile mě překvapilo, že i Neratovice jsou součástí tohoto zajímavého a důležitého projektu k uctění památky nevinných obětí holokaustu. Zásluhou dr. Miroslava Pavlíka bylo v roce 2010 položeno v neratovických ulicích na šesti místech celkem 17 kamenů.

V roce 2017 jsme s kolegy knihovníky a za vstřícné podpory tehdejší starostky města paní Lenky Mrzílkové uspořádali pro veřejnost v pátek 27. ledna na Den památky obětí holokaustu první lampionový průvod nazvaný „Po stopách zmizelých“, během kterého jsme prošli ulicemi města a u každého kamene uctili památku přečtením jména oběti a zapálením svíčky. Původně jsem neuvažovala o tom, že bychom akci následující rok opakovali. Nicméně kvůli například pro mě zcela nepochopitelnému nárůstu antisemitismu v posledních letech, xenofobní náladě v české společnosti, ale i třeba proto, že většina kamenů je v Neratovicích položena mimo centrum města, v méně frekventovaných ulicích, jsme se rozhodli v organizaci lampionového průvodu pokračovat. V letošním roce jsme tedy s lampiony, lucernami a svíčkami vyrazili potřetí.

Helena Pinkerová

Styl

Respekt 8/2019

Rekonstrukce památníku Tomáše Bati se mi po architektonické stránce líbí velmi. Architektu Všetečkovi se, myslím, podařilo stavbu velmi citlivě vrátit do původní podoby. Ale podle mého názoru je stavba plus letadlo pouze polovinou díla. Aktivně se účastním debat o náplni již několik let a je zajímavé, že zatím všechny končily neurčitým, až rozpačitým závěrem. Pan architekt Všetečka dlouhodobě prosazuje názor, že F. L. Gahura od počátku navrhoval stavbu se záměrem ponechat ji prázdnou. Opírá se o některé texty publikované největší znalkyní života a díla F. L. Gahury Ladislavy Horňákové, která ovšem tuto interpretaci nikdy nepodložila žádnou dobovou zprávou.

Podle mého výzkumu se naopak od začátku počítalo s budovou – muzeem, která měla završovat ve svahu vystavěné internáty. Tento záměr i se skicou tvaru budovy, která odpovídá dnešní podobě památníku, byl publikován ještě před tragickou nehodou Tomáše Bati. Po jeho smrti se záměr pouze transformoval a urychlil. Ze všech dobových zpráv však vyplývá, že Gahura i zadavatel počítal s památníkem coby místem nejen piety, ale také prezentace života a díla Tomáše Bati a vůbec baťovského koncernu ve spojení s městem. Tomu odpovídala i expozice složená ze tří částí – Tomáš Baťa, koncern Baťa a Zlín coby regionální centrum.

David Valůšek

Vždycky budeme součást příběhu

Respekt 8/2019

Má hluboká poklona patří manželům Hláskovým za jejich péči o děti i za inspirativní slova, která jsme si mohli v Respektu přečíst. I když ta slova jsou jen „slabým odvarem“ toho, co pro děti i celou společnost pěstouni dělají, přesto mě po přečtení rozhovoru zanechala v radostném vědomí, že jsou mezi námi lidé, kteří své poslání berou natolik zodpovědně. Děkuji za vaši obětavost.

Alena Lídlová

Naše známá je také pěstounka a podle mě je to neskutečný nápor na psychiku i tělo. Příběhy těch dětí jsou někdy jak z hororu. Velký respekt všem pěstounům!

Martin Verner

Tahle generace nemá žádné tabu

Respekt 8/2019

To je dobrá zpráva. A co se týká studentské práce – pracují studenti i u nás na maloměstě, to není jen o Praze, jak si myslí někteří diskutující.

Sofia Hladíková

Oprava

V Respektu 7/2019 jsme v anketě u článku Loučení s pravicí? chybně uvedli, že Jana Krutáková ze STAN je předsedkyní v Kraji Vysočina místo Jihomoravského kraje.

Za chybu se omlouváme.