Planeta bez lidí

Říkejme této mladé ženě třeba Chausiku. Žije v keňském Nairobi. Stále ctí tradice a svatbu chce mít na svém rodném venkově. Dostalo se jí ale určitého vzdělání a pracuje v kanceláři, což zvyšuje její „cenu“ na sňatkovém trhu a limituje možný výběr nápadníků. Případný ženich bude muset na stůl dát hotovost nebo přivést určitý počet skotu v hodnotě odpovídající společenskému statusu a vzdělání nevěsty. Chausiku se tak zřejmě vdá později. Také dětí bude mít méně než její matka či babička a než kolik by i ona pod vlivem tradice sama chtěla. Bere to ale jako férovou cenu za to, že smí žít moderně, mít práci a rozhodovat o svém životě.

Jedním ze zásadních problémů lidstva může v tomto století být nekontrolovaný růst populace a s tím spojený nedostatek potravin, živelná migrace či negativní environmentální dopady. Hodně ale záleží na tom, jak si ženy jako Chausiku zařídí svůj život. Jak argumentuje dvojice Kanaďanů, analytik Darrell Bricker a publicista John Ibbitson, v knize z roku 2019 Empty Planet: The Shock of Global Population Decline (Prázdná planeta: šok globálního poklesu populace), právě Keňa, v níž žije téměř 48 milionů lidí, odráží paradoxy kontinentu s nejrychleji rostoucím počtem obyvatel a ubírajícího se po cestě od rurálních kořenů k městské budoucnosti. Ve městech žije zhruba třetina Keňanů, před 30 lety to byla jen asi šestina. Zároveň klesla míra porodnosti: Jestliže v roce 1960 připadalo na jednu ženu osm dětí, nyní je to 3,4. Je tedy mezi urbanizací,…