Praha je jednička

Až se bude psát historie Občanské demokratické strany, měla by se jedna alespoň malá kapitola věnovat Praze 1. Tenhle proslulý kus hlavního města řídila ODS dvacet čtyři let. Jde tedy o jakýsi vývěsní štít komunální politiky téhle strany.

Ale těžko říct, čím si ODS takovou důvěru zasloužila. Ve čtvrti s miliardovým rozpočtem není vidět mnoho věcí, které by jí měla jiná města závidět. Doprava uvízla v devadesátých letech – auto je král, jízdní kolo vetřelec. Parky a jiná veřejná místa nenabízejí nic, co by neměli jinde. Není kde nakoupit, chod a podoba čtvrti se podřizují turistům. I výstavní ulice vypadají jako ušmudlané odstavné parkoviště. Počet obyvatel se snížil ze 42 tisíc na 29 tisíc. Zajímavá místa se živou kulturou či dobré školy už jsou dávno jinde. Radnice má pověst zkorumpovaných grázlů, kteří dohazují veřejné zakázky kamarádům a podivně privatizují byty.

Asi bychom museli být v Pchjongjangu, kdyby to voliči snášeli věčně. Vloni tedy přece jen vyslali do rady jiná politická uskupení. Koalice stihla otevřít úřad veřejnosti, připravit koncepci dopravy, chystala se na revitalizaci ulic. Mnoho času ale nedostala. Centrem Prahy totiž teče hodně peněz, navíc v posledních letech se objevil další silný hráč – velké investorské skupiny jako Penta, které rozjíždějí v prolukách monstrózní výstavbu a nechtějí se dohadovat s nikým novým.

Rozpad koalice po pouhém roce fungování se svedl na manažerská selhání, která jsou po ruce vždy, když chybí jiné argumenty. Byl by…