Úpadek amerického světa
Jiné státy si navykly Ameriku nenávidět, obdivovat nebo se jí bát. Ale aby nám bylo Ameriky líto? To je něco zcela nového.
Hluboce nenáviděl Ameriku,“ napsal John le Carré o ruském špionu Billu Haydonovi, jedné z postav svého špionážního románu Jeden musí z kola ven. Haydon byl odhalen coby dvojí agent v srdci britské tajné služby, avšak jeho zrada byla vyvolána především nepřátelstvím vůči Americe, nikoli vůči Anglii. „Víc než cokoli jiného to je estetický odsudek,“ vysvětlil Haydon svůj odpor proti Americe. A rychle dodal: „A zčásti morální odsudek, samozřejmě.“
Na tuto pasáž jsem si vzpomněl během protestů a bouří vyvolaných v červnu zabitím černocha George Floyda. Amerika najednou vypadala ošklivě – plná nenávisti, násilí, surovosti. Jako by vyprchala její krása, tedy optimismus, šarm a pohodová neformálnost, která mnohé z nás při pohledu přes Atlantik vždy uchvacovala.
Skutečnost, že nyní Spojené státy vypadají „ošklivě“, působí jako dost banální postřeh. A přesto jde na dřeň složitého vztahu zbytku světa vůči Americe. V citovaném špionážním thrilleru se Bill Haydon snaží svou zradu ospravedlnit dlouhým výčtem politických důvodů, ale on i le Carrého hlavní hrdina špion George Smiley dobře vědí, že politika je pouze skořápkou. Skutečné motivy sahají hlouběji: jde o instinkt, vkus, estetiku. Haydon – tento vzdělaný, kulturně sofistikovaný Evropan z vyšší třídy – prostě nedokázal unést pohled na Ameriku, která mu připadala příliš povrchní. Pro fiktivní postavu Haydona a mnoho jemu podobných obyvatel reálného světa byl živočišný odpor vůči Americe tak silný, že je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu