První, nebo poslední krok?
Německo se omluví za první genocidu 20. století. Potomci obětí v Namibii ale spokojeni nejsou.
Po sto letech mlčení, dvaceti letech veřejných debat a šesti letech politických jednání se Německo oficiálně omluví za zločiny spáchané počátkem 20. století na území dnešní Namibie. „Budeme tehdejší události oficiálně nazývat tím, čím z dnešní perspektivy byly: genocidou,“ řekl v pátek ministr zahraničí Heiko Maas. „Ve světle historické a morální odpovědnosti Německa požádáme Namibii a potomky obětí o odpuštění.“ Vedle své dosavadní rozvojové pomoci Německo v příštích třiceti letech na jihozápadě Afriky vloží miliardu eur do fondu, z něhož bude placena stavba infrastruktury, školství, zemědělství, pozemková reforma a další projekty.
Omluva se týká masakrů, jimiž německé koloniální vojsko v letech 1904–1907 odpovědělo na vzpouru Hererů, tehdy nejpočetnějšího namibijského národa, proti cizí nadvládě a rozkladu svého způsobu života. Zemřelo tehdy asi šedesát z osmdesáti tisíc Hererů a s podobnou nesmiřitelností německé císařství zasáhlo i proti národu Namů, který se k povstání přidal. Hererové a Namové byli zastřeleni nebo utekli do pouště, kde jim němečtí vojáci bránili v přístupu ke zdrojům vody. Přeživší skončili v koncentračních pracovních táborech, kde velká část vyčerpáním a nemocemi zahynula.
Tyto zločiny byly v Německu dlouho zapomenuté, překryté hrůzami druhé světové války a vyrovnáváním se s nimi. Změnu nastartovalo až sté výročí genocidy v letech 2004–2005, kdy vyšly široce recenzované knihy historiků a pomalu se rozběhla veřejná debata (viz Respekt 4/2017…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu