V českém kontextu zatím neznámý americký prozaik Jonathan Miles (1971) se na literární dráhu vydal v Mississippi, kam také zasadil děj nového, třetího románu Chodící zázrak. Patrně proto, že je to stát v rámci USA nejchudší a nejsilněji věřící. Když tedy v tamním městě Biloxi v roce 2014, těsně po Katrině a v úmorném vedru, vstane na parkovišti před vietnamskou večerkou z invalidního vozíku ochrnutý válečný veterán Cameron a začne znovu chodit, je to podle místních zázrak. A sotva se o něm na Facebooku zmíní jeho sestra Tanya, může to vést jak ke svatořečení, tak k nové reality show – neboť ve světě lajků rozhodujících, co a jak se šíří, rozpoutal příspěvek bouři i cirkus v jednom.
A Miles to vše zachycuje přesně v duchu originálního titulu Anatomie zázraku. V palčivé satiře plné tragikomických zvratů se tak začne řešit, jakou sílu má modlitba skrze sociální sítě, ale i „kurevsky nechutná sumička“, za kterou by se dala pořídit práva na příběh sourozenců. Dorazí vyšetřovatel z Vatikánu, ze zázraku se snaží profitovat i přistěhovalci vlastnící ubohý obchůdek, kam veterán s Tanyou onoho dne zamířili pro cigarety a pivo. Autor říká, že Chodící zázrak je o filtrech, přes které vidíme svět; o tom, jak si vykládáme informace a jak používáme příběhy k formování světonázoru. A hlavní hrdina se tak pro každého stává symbolem toho, co chce vidět a vůči čemu se chce vymezit. O celý příběh v jeho složitosti a nuancích nikdo nestojí.
Sám Cameron přitom přijímá roli…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
