Proč nedokážeme připustit, že Ukrajina vyhrává?

Když jsem navštívil Irák v roce 2007, v době velkého navyšování amerických vojenských sil, zjistil jsem, že obecné povědomí o situaci ve Washingtonu se obvykle zpožďuje za poznatky z terénu o dva až čtyři týdny. Něco podobného platí i dnes. Analytici a komentátoři zdráhavě konstatují, že ruská invaze na Ukrajinu je zablokovaná a válka je v mrtvém bodě. Pravděpodobnější však je, že Ukrajinci vítězí.

Proč to západní analytici nejsou schopni připustit? Většina profesionálních znalců ruské armády nejprve předpovídala rychlé a rozhodné ruské vítězství; pak tvrdila, že Rusové boje pozastaví, poučí se z chyb a přeskupí síly; potom dospěla k závěru, že Rusové by si vedli mnohem lépe, kdyby se řídili svou doktrínou; a nyní převážně bručí pod vousy něco o tom, že se všechno může změnit, že válka ještě neskončila a že váha čísel stále hovoří ve prospěch Ruska. Jejich analytické selhání bude jedním z mnoha prvků této války, které bude mít cenu v budoucnu studovat.

Analytiků ukrajinské armády je o poznání méně, je to spíš obor pro zasvěcené. Proto má Západ tendence ignorovat pokrok, kterého Ukrajina od roku 2014 dosáhla díky těžce nabytým bojovým zkušenostem a rozsáhlému výcviku ze strany Spojených států, Velké Británie a Kanady. Ukrajinská armáda se ukázala nejen jako motivovaná a dobře vedená, ale také jako takticky zdatná. Dokázala integrovat lehkou pěchotu s protitankovými zbraněmi, drony a dělostřelectvem a opakovaně porazit mnohem větší ruské vojenské formace. Ukrajinci…