Jiný úhel pohledu

Družba je ruské slovo pro přátelství a také jméno nejdelšího ropovodu světa. Sibiřská surovina jím proudí do zemí bývalého sovětského bloku už přes padesát let, v Česku stále zajišťuje skoro polovinu dodávek.

V kontextu války na Ukrajině, kterou Kreml líčí jako krok k obnovení někdejšího vlivu v Evropě, však název ropovodu pozbývá smyslu. A brzy by o svůj smysl mohla přijít i roura samotná.

Tak alespoň vypadá plán, který minulý čtvrtek přivezl z Berlína premiér Petr Fiala. Z jeho schůzky s německým kancléřem Olafem Scholzem vzešel příslib, že Česko se přidá k chystanému zákazu dovozu ruské ropy do EU. I když se bez ní nyní neobejde. Protimluv má být vyřešen odkladem, jehož trvání Fiala odhaduje na dva až tři roky. Během této doby má být vzkříšen a dotažen starý plán na posílení západní trasy, tak aby šlo Česko ze sta procent zásobovat z italského Terstu přes Itálii, Rakousko a Německo.

Tento záměr tu už jednou byl – co je tedy třeba udělat a proč se to neudělalo dříve?

Velmi dobrá cena

„Za nás ta příprava proběhla,“ vzpomíná dnešní hejtman za ODS Martin Kuba na roky 2011–2013, kdy byl ministrem průmyslu. Česko tou dobou mělo v živé paměti plynovou krizi z roku 2009, kdy Rusko poprvé zkoušelo přes suroviny vydírat Ukrajinu i východ Evropy. A stejně jako dnes Česko hledalo způsob, jak svoji závislost na rizikovém režimu v Moskvě když ne ukončit, tak alespoň omezit.

V případě ropy šlo o jasný záměr. Od roku 1995 mají obě české rafinerie v Kralupech nad…