Čtrnáctého března mi píše kolega Simon z kyjevského fyzikálního ústavu ukrajinské akademie věd – váš ústav inzeruje na svých stránkách, že dočasně zaměstná chemiky, kteří uprchli před válkou, můžeme si popovídat? Po Zoomu se dovídám, že Simona zastihla invaze na návštěvě u rodičů, kteří žijí v Izraeli, zatímco jeho ženě se před několika dny podařilo se čtyřletým synkem odjet z Kyjeva do Česka, kde se má rodina opět spojit. Za pár dní se hladce vyřídí veškeré formality a od dubna nastupuje Simon u nás na rok jako hostující profesor.
Patnáctého března mi píše kolega Alexej z Lomonosovovy univerzity – nechci dávat podrobnosti do e-mailu, můžeme si popovídat? Po Zoomu se dovídám, že na univerzitě a v celé Moskvě je nesnesitelná atmosféra; nemohl by náš ústav poslat jeho zaměstnavateli oficiální pozvání na dlouhodobou stáž pro něj v Praze? Nemohl. S ruskými vědeckými institucemi jsme s vypuknutím války přerušili veškeré oficiální kontakty. A já toto rozhodnutí podporuji, ostatně rektor vaší univerzity poslal blahopřejný pozdrav Putinovi k zahájení speciální vojenské operace na Ukrajině, takže pro nás s ním není co řešit. Na druhou stranu si ohromně vážíme ruských akademiků, kteří podepsali otevřený dopis proti válce, a konkrétním lidem jsme připraveni pomoci. Vím, že z Ruska se stále ještě dá utéct třeba přes Turecko, takže pokud se, Alexeji, rozhodneš pro tuto cestu, tak udělám, co bude v mých silách. Hmm, rozmyslím si to, odpovídá… a už jsem od něj od té doby nic neslyšel.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu