Ztráta víry v Americe

Zatímco se nad Spojenými státy vznáší hrozba dalšího kola kulturní války vyvolaného zrušením precedentu Roe v. Wade, kladu si otázku, proč se hodnotové spory zdají být v Americe intenzivnější než jinde a proč si jsou oba soupeřící tábory stále vzdálenější.

Jedním z klíčů může být průzkum agentury Pew Research Center z roku 2020. Podle něj je politické rozdělení Ameriky v kulturních tématech hlubší než v kterékoli jiné zkoumané bohaté zemi. Když byli Američané tázáni, zda by na tom jejich země „byla v budoucnu lépe, kdyby se držela tradičního způsobu života“, odpovědělo 65 procent voličů pravice „ano“, zatímco na levici to bylo pouze šest procent. To znamená propast 59 procent. Ve Francii činí rozdíl 19 procent. V otázce, zda je pro státní občanství zásadním předpokladem křesťanská víra, vykazovali Američané názorový rozdíl 23 procent, zatímco Britové pouze sedm procent.

Stejné postoje se odrazily i v průzkumu téže agentury z roku 2018, kdy byli občané 27 bohatých zemí tázáni, zda by ve společnosti mělo hrát větší roli náboženství. V Americe odpovědělo kladně 71 procent dotázaných, kteří se identifikují jako konzervativní, mezi liberály souhlasilo pouze 29 procent respondentů.* Rozdíl 42 procent byl naprosto nesrovnatelný se stavem v jiných zemích. Na druhém místě se umístila Kanada a Polsko, kde rozdíl v postojích činil 17 procent. Ve Švédsku a Německu byl rozdíl zhruba čtyřikrát nižší než v Americe. V Británii by si větší vliv náboženství přálo 35 procent…