Jednorožec v kokpitu
Co stojí za raketovým úspěchem akčního filmu Top Gun: Maverick
Světovými kiny aktuálně radostně skotačí jednorožec. Má jméno Top Gun: Maverick a jednorožec zde zosobňuje v kinematografii věc vzácnou – téměř jednohlasnou shodu mezi názorem kritiků a diváků, notabene shodu v pohledu na popcornový letní velkofilm. Od své premiéry na konci května se na nejnovější snímek Toma Cruise a pokračování jeho filmu Top Gun z roku 1986 snáší v médiích v podstatě unisono chvála jako na po všech stránkách uspokojující zážitek. I když producentům aktuálně lehce kalí radost pár dnů stará žaloba, kterou podala rodina pilota, o němž pojednával novinový článek, z nějž vycházel původní film, diváci za pokračování nechali v době vzniku tohoto článku v pokladnách kin už přes 550 milionů dolarů. Producenti ve studiu Paramount začínají nejspíš tajně doufat v to, co by je ještě před pár týdny ani nenapadlo. Že by se mohl film vyšplhat ke snové miliardě dolarů na celosvětových tržbách, což by z něj udělalo Cruisův vůbec největší komerční úspěch.
Ve všeobecném nadšení z filmové události, která táhne diváky zpět do postpandemických kin, může zaniknout fakt, že úspěch Top Gun: Maverick nebyl pravděpodobný. Jednička sice byla komerčním hitem, ale kritici tehdy psali o bezduché propagandě či bezostyšné reklamě, která hlavně prodává to, že prodává – slovy dobové recenze kritičky časopisu The New Yorker Pauline Kael.
Třicet šest let je navíc propastná doba, aby případní fanoušci původního filmu netrpělivě brali kina útokem. Kromě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu