0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
19. 6. 2022

Země, která věří v lásku, je silnější

Kdyby bylo manželství vnímáno jako cosi vznešeného, nebránili bychom stejnopohlavním párům, které se milují, aby se mohly stát manžely

Erik Tabery
Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Všichni vstupujeme do manželství s nadějí. Že budeme spolu šťastní, že se budeme milovat, že spolu zestárneme. Věříme tomu, i když od malička tušíme, že to happy endem skončit nemusí. Vidíme to kolem sebe ve filmech, knihách i rodinách… přesto to další a další generace zkoušejí znovu. Se svou nadějí. Ne kvůli instituci jménem manželství, ale kvůli lásce.

Náš svět zažívá obrovskou krizi, a i když to může znít naivně, cestu ven dokáže nalézt právě jedině láska. V době, kdy probíhá tragická válka Ruska proti Ukrajině, zažíváme dopady klimatických změn či ekonomické problémy, je nejsilnějším nástrojem proti zoufalství vědomí, že milujeme a jsme milováni.

↓ INZERCESmetanova Litomyšl

Nepochybně nejednoho čtenáře tato citová argumentace, která míří, jak už asi tušíte, ke žhavému tématu letošního jara, zarazí. Vždyť je tolik statistik a faktů, které manželství pro všechny podporují. Je to ale záměr, protože debata, která se tu v posledních týdnech znovu vede, zní příliš kupecky. Jako bychom se na institut manželství dívali především jako na obchodní svazek. Vezměte se a dejte nám (státu) za to své děti. Kdyby bylo manželství vnímáno jako cosi vznešeného, nebránili bychom stejnopohlavním párům, které se milují, aby se mohly stát manžely. Projev lásky nikdy nemůže uškodit, nemůže oslabit instituce, stát ani morálku. Láska je naděje.

A jistě, někdy to nevyjde. Někomu se nepodaří otěhotnět, jiným cit vyprchá, další se rozejdou z tisíce jiných důvodů. Heterosexuální páry se rozvádějí, takže se budou rozvádět i ty homosexuální. Ale takový je už život.

Když se zavádělo registrované partnerství, strašili jeho odpůrci koncem civilizace. Nestalo se ale nic. Umožnit manželství homosexuálním párům nikoho neohrozí, spoustu lidí to udělá šťastnějšími a klidnějšími, protože budou mít právní jistotu, když třeba jeden z partnerů zemře.

Řada věřících se i v dnešní době dívá na homosexuály s nedůvěrou. Bojí se rozvratu hodnot, zeslabení instituce manželství a touhy mít děti. Ale je to zbytečná obava, nic z toho se v zemích, kde bylo manželství pro všechny zavedeno, nestalo. Na stabilitu rodiny má mnohem větší dopad životní úroveň, dostatek školek, kvalita životního prostředí atd. Svatba homosexuálů stav rodiny v naší době nijak nezmění. Ani k lepšímu, a ani k horšímu.

Naší společnosti ale nepochybně pomůže, když se v ní budou všichni cítit vítaní a budou žít s pocitem, že jsou jim dopřávána stejná práva. Země, které věří v lásku svých občanů, nemohou být slabší. Uzákonění svazku pro všechny může být investicí do budoucnosti instituce jménem manželství. Další generace budou mnohem tolerantnější a otevřenější než ty dnešní. Pokud tedy nechceme vzbudit dojem, že manželství je přežitek, měli bychom využít pomoci všech, kteří v něj věří.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].