
Fanoušky jádra povzbudil nedávný dokument Evropské komise, takzvaná taxonomie. Atomové elektrárny se v něm probojovaly spolu s plynem mezi zdroje, které lze vzít ekologicky na milost – v situaci, kdy lidstvo bojuje s klimatickou změnou a obnovitelné zdroje ještě nejsou stoprocentně připraveny nahradit fosilní paliva.
„Důležitá je ale spíš symbolika,“ říká k taxonomii Christian Egenhofer z bruselského institutu CEPS, který se energetikou zabývá. „Lidem, kteří za jádro lobbují a nechtějí vypadat jako špinavci, se bude komunikovat lépe. I vlády, jako je ta vaše, to teď budou mít při obhajování jádra u voličů snazší. Jinak se ale taxonomie hodně přeceňuje,“ míní Egenhofer.
Původně měla dát bankám a investorům jasná pravidla, které investice lze brát za zelené. V Česku ale s privátními půjčkami na jádro nikdo nepočítá. Už Babišova vláda zjistila, že by to bylo neúnosně drahé, úrok v bance nebo na dluhopisovém trhu by byl příliš velký. Proto má peníze dodat stát.


Na to ale dojde nejdřív v roce 2028. Do té doby se budou podle ministra financí Zbyňka Stanjury v Dukovanech odehrávat jen přípravné práce v řádu nízkých miliard korun, stamiliardové účty začnou chodit až pak. Je otázka, zda mezitím investice neztratí smysl a zda stát bude smět s penězi pomáhat tak, jak si to nyní představuje. Na státní podporu totiž bude nutné získat v EU úplně jiný souhlas, aby nevytlačovala z trhu jiné výrobce, třeba větrné elektrárny za hranicemi v Rakousku. Bez zeleného razítka by to bylo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu