Efekt západky

Národní rozpočtová rada existuje teprve pátým rokem, ne každý tedy už stihl její existenci plně docenit. Do životů běžných smrtelníků příliš nezasahuje, nemá na to ani pravomoci. Její činitelé jsou placeni hlavně za to, aby průběžně komentovali, v jaké kondici je státní kasa.

Minulý týden se opět ozvali a známky nejsou dobré. Jak při pohledu zpět, tak dopředu.

Sdělení je v kostce takové, že divoká covidová doba uvolnila zábrany a odstartovala rozhazovačnou politiku, která trvá. Utrácíme nad poměry, aniž by to šlo v plné míře omluvit mimořádnými událostmi, jako byl covid nebo nyní válka. „Jsme svědky jevu známého jako efekt západky,“ varují rozpočtoví radní. Odkazují na stav, kdy se deficitní hospodaření zaseklo jako norma a nikdo se nemá k nápravě.

Minulá vláda zvedla výdaje, aniž to nutně souviselo s pandemií, snížila daně (za pomoci ODS, která to dál vydává za dobrý nápad) a rozdíl se dorovnává na dluh v objemu kolem 300 miliard ročně. Příští rok to má být stejné, a to ještě musí vyjít optimistický kalkul, že dodatečným zdaněním energetických firem stát vybere přesně tolik, kolik vydá na pomáhání s drahými energiemi.

Nouzovým pomocníkem je inflace, ta znehodnocuje nejen peníze, ale i dluhy. Pro stát je to ale jen dílčí výpomoc. Jinak – jak dál připomíná rozpočtová rada – se k odstranění „západky“ nic systematičtějšího nepodniká a vyrovnaný rozpočet je „aktuálně v nedohlednu“.

Vláda prý s nástupem nové krize „nemá dostatek motivace“. Uprostřed války,…