Drsná Nancy

Co by dala Nancy Pelosi za to, kdyby byla alespoň tak oblíbená jako nepopulární Joe Biden nebo Donald Trump. Anebo by za méně drtivé výsledky v průzkumech oblíbenosti možná nedala vůbec nic. Dvacet let úspěšně držela pohromadě věčně rozhádaný pytel blech kongresmanů Demokratické strany. Jako první žena se stala šéfkou dolní komory Kongresu. Barack Obama jejím nesentimentálně manipulačním schopnostem vděčí za rozmáchlou reformu zdravotnictví. Joe Biden za klimatickou legislativu. Donald Trump za fiasko své marné snahy vytrucovat si financování „krásné zdi“ na hranici s Mexikem.

Komentáře teď opěvují její železnou vůli, schopnost postrádat spánek, dokonalou znalost silných stránek i slabin každého kongresmana. Prorepublikánský deník The Wall Street Journal se ptá, zda drobná matka pěti dětí ovládala dvě desetiletí americkou legislativní scénu „železnou pěstí v sametové rukavičce“, jak zní tradiční klišé, nebo zda se ve skutečnosti jednalo o „železnou ruku v železné rukavici“. A považte, Donald Trump jí na rozdíl od „ospalého Joea“ nebo „křiváka Hillary“ nikdy nedokázal vymyslet hanlivý přívlastek, který by se skutečně ujal. Nakonec o ženě, jež ho otevřeně popisovala jako nedospělého kluka, mluvil jednoduše jako o Nancy.

A dvaaosmdesátiletá Nancy teď končí. Minulý týden oznámila, že nadešla chvíle vhodná pro generační výměnu a že se stahuje na post řadové kongresmanky. Krátce před odchodem ještě stihla návštěvou Tchaj-wanu rozlítil čínské totalitáře a pak téměř neprohrát…