Dohonit Německo

Po měsících stížností si český průmysl vybojoval podobnou ochranu, jakou už dostaly domácnosti a menší firmy. Vyhne se extrémním nákladům za energie, stát to ale vyjde na dalších 30–50 miliard korun. Zbývá dořešit, jak srovnat pomoc s bohatším Německem a jak uhlídat prodejce energií, aby na dotacích neparazitovali.

Malé i velké podniky budou příští rok platit nejvýš 5 Kč za kWh elektřiny a 2,50 Kč za plyn. Částky jsou bez DPH a bez distribučních poplatků, jsou tedy stejné jako u maloodběratelů. Stejný je i princip – ceny zaručuje stát a skutečné náklady si dořeší sám s dodavateli energií. Rozdíl je, že podniky budou chráněné stropem jen do 80 procent své dřívější spotřeby, pak už platí plnou tržní cenu, která může vyletět i na dvojnásobek stropů.

Plošná pomoc pro firmy nejdřív v EU vypadala neprůchodně, dokud se touto cestou nevydalo Německo. Jeho tlak čeští průmyslníci uvítali, ale vznikl problém, jak s Němci držet krok. Svůj strop pro velké firmy Němci snížili v přepočtu až na 1,75 Kč u plynu a 3,25 Kč u elektřiny. To je o dost méně než v Česku. Zdejší vláda doufá, že pravidla se nakonec sjednotí v rámci EU – u velkých firem totiž národní výpomoc podléhá souhlasu Bruselu, tak aby zůstalo rovné hřiště napříč státy. „Čeká se, co prosadí Německo s Evropskou komisí,“ říká k další strategii náměstek ministra průmyslu René Neděla.

Fialova vláda by ráda udržela pro všechny zdejší odběratele stejné stropy. Ač to zní zvláštně, Neděla věří, že nižší stropy v Německu zase…