Kultura/mix

DĚLNÍCI KULTURY

Celé to obchodní jednání tehdy prý šlo jako po másle. Až do jedné chvíle. To když šéf Netflixu Ted Sarandos seznámil herce, scenáristu a muzikanta Stevena Van Zandta s jednou podmínkou. Místo toho, aby se Van Zandtův seriál Lilyhammer pouštěl podle všech dosavadních zvyklostí postupně – co týden, to jedna epizoda –, zveřejní Netflix celou sérii naráz. „Cože? Ty se dřeš a trpíš a někdo může celý rok tvé práce zhlédnout za jednu noc?“ prohlásil prý Van Zandt šokovaně. Sarandos ale věděl, jak zasloužilého spoluhráče Bruce Springsteena přesvědčit: „Vždyť je to stejné jako s hudebním albem,“ opáčil mu. A tak si plácli.

Minulý týden tomu bylo přesně deset let, co na televizním trhu proběhla tehdy ještě sotva pozorovatelná revoluce. A jestliže byl Van Zandt se seriálem Rodina Sopránů svědkem rozpuku quality TV, stál s Lilyhammer také na startu hltavého streamování a bingování nekonečných sérií. Příběh amerického mafiána, který se v rámci programu na ochranu svědků ukryje do pětadvacetitisícového Lillehammeru, původně vyrobila norská televize. Netflix jej koupil už hotový, ale stal se prvním seriálem, který pod svojí hlavičkou nabídl 6. února 2012 v tehdy dostupných teritoriích. Tedy dřív, než měl premiéru hitový Dům z karet, který již vznikal přímo na míru streamovací službě.

Jednalo se o milník, Netflix se v tu chvíli proměnil z internetové půjčovny filmů v producenta a brzy začal dýchat na krk tradičním televizím…