Svoboda není pouze opak omezování

1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?

Kočka. Nepředvídatelnost jejích postojů a reakcí by možná dokázala rozložit i diktaturu.

2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)

Když spolužačku nepustili se zbytkem třídy na lyžařský výcvik na východoněmeckou stranu Krušných hor. Vydání jejího cestovního pasu prý „nebylo ve státním zájmu“. Tehdy mi došlo, že je důležité, kdo a na základě čeho ze strany státu formuluje pravidla a stanovuje podmínky našich životů. I to, že má cenu se nespravedlnosti vzepřít.

3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?

Tatínek nadávající u večerních televizních zpráv někdy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Citovat ho v časopise nelze, ale vycítila jsem z jeho slov, že je hluboce rozpolcený mezi svou obrovskou pracovní a lidskou odpovědností na jedné straně a absolutní neidentifikací s těmi, kdo stanovují rámec jeho snažení, na straně druhé.

4. Kdy a proč jste plakala kvůli politice?

Kvůli politice nepláču. Nadávám jako můj táta.

5. Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými konvencemi?

Že vláda je nějak moje, i když jsem pro ni nehlasovala.

6. Kdy jste poprvé pocítila, že jste mocná?

Když se nám jako místním aktivistům v pražském Braníku podařilo nejdřív zabránit zavření…