Živé „mozky“ ve zkumavce

V létě roku 1956 se několik vědců setkalo na Dartmouth College v americkém státě New Hampshire, aby tu pár měsíců diskutovali o tom, zda lze každý aspekt lidského myšlení napodobit ve stroji. Počítače byly tehdy v plenkách, přesto tehdejší sympozium pokládáme za okamžik zrodu nového oboru známého dnes pod zkratkou AI. A v podobné situaci jsme s umělou inteligencí údajně i dnes: Koncem února se v USA konala konference, která v podstatě deklaruje vznik oboru „organická inteligence“ – OI – a načrtává směr dalšího výzkumu.

Zárodky organické inteligence v podobě trojrozměrných lidských i zvířecích minimozků pěstovaných ve zkumavce, tzv. organoidů, již existují. Proslavily se hlavně loni, kdy je vědci naučili hrát prastarou videohru Pong. Důvodů, proč je dál rozvíjet, je několik: mozek je nesmírně efektivní a učí se mnohem lépe než počítač. Jak upozorňuje průkopník nového oboru, biochemik a lékař Thomas Hartung, systém AlphaGo, počítačový velmistr ve hře go, si své umění osvojil tréninkem na datech ze 160 tisíc partií. Kdyby tolik zkušeností k dosažení mistrovství potřeboval člověk, musel by každodenním hraním strávit více než 175 let. AlphaGo také k tréninku spotřeboval množství energie, s nímž aktivní dospělý vystačí déle než deset let. Odtud pochází myšlenka propojit biologickou a křemíkovou inteligenci a sklidit výhody obou. Naplnění této vize je ale stále ještě velmi vzdálené.

A pak je tu biomedicínský výzkum. Pomocí organoidů lze studovat například proces učení bez nutnosti používat zvířata – ostatně Hartung se na americké Johns Hopkins University zabývá právě vývojem alternativ k testům na zvířatech. Buňky mozku pacienta navíc dnes již umíme vypěstovat třeba z jeho kůže, což znamená, že pomocí organoidů lze zkoumat nemoc postihující přímo mozek konkrétního jedince a také účinek léků. „Představte si člověka s Alzheimerovou nemocí: vypěstujete jeho mozkové buňky, a ačkoli jsou velmi mladé, jeví už některé znaky této choroby,“ přibližuje Hartung.