Chlapec z planetky B-612

Co mají společného Camusův Cizinec, Proustovo Hledání ztraceného času, Kafkův Proces a Malý princ? Jde o literární počiny, které na přelomu tisíciletí obsadily první příčky ankety 100 nejdůležitějších knih 20. století francouzského deníku Le Monde. Všechny tituly jsou bezesporu význačné, nicméně jen u čtvrtého v pořadí můžeme téměř se stoprocentní jistotou říci, že ho četli snad všichni na světě: poetický a snový příběh o přátelství pilota, který havaruje a ztratí se v poušti, a chlapce, který spadne z nebe.

Příběh malého prince z asteroidu B-612 o velikosti domu, kde čas tráví vytrháváním baobabů, jež hrozí zničením planetky, který se znenadání objeví v nehostinné poušti a chce namalovat beránka, vyšel poprvé před 80 lety v New Yorku v nakladatelství Reynal & Hitchcock. Na pultech se kniha – současně ve francouzské a anglické verzi – objevila 6. dubna 1943 a sklidila okamžitý úspěch; ještě téhož roku vyšly tři dotisky.

Jeho autor, filozof, spisovatel a letec Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944), žil v té době ve Spojených státech, kde psal a přednášel; do emigrace odešel v roce 1940 podobně jako mnozí francouzští intelektuálové po obsazení Francie. V rodné zemi byl uznávaným spisovatelem, měl za sebou několik úspěšných knih: Kurýr na jih, Noční let či Válečný pilot, za román Země lidí obdržel prestižní literární cenu francouzské Akademie.