Senátorka Zwyrtek Hamplová v Hitlerových stopách

Senátem se minulý týden rozlila hnědá barva. „Musí být společně všechny děti. Romské, české atd. Krásná myšlenka. V reálu nerealizovatelná, protože bychom ubližovali těm dětem, které nejsou zvyklé na určité etnikum,“ prohlásila senátorka Jana Zwyrtek Hamplová během jednání horní komory parlamentu. Česko by podle ní mohlo segregací tříd jít příkladem Evropské unii. A ještě dodala: „Možná kdyby se udělaly samostatné třídy pro romské děti, tak jim vybudujeme ty rovné šance do budoucna. Není to diskriminace, je to naopak úplně rozumný krok.“ Není to ani trochu rozumný krok, je to xenofobní krok.

Paní Hamplová tvrdí, že kdybychom segregaci zavedli, mohli bychom jít příkladem Evropské unii. Ale příkladem jít nemusíme, ten už ukázal Adolf Hitler. Senátorka svůj projev dokonale načasovala, v dubnu před devadesáti lety nacistické Německo přijalo první zákony, které omezovaly právo židovských dětí na vzdělání. Tehdy se třetí říše ještě bála reakce světa, a tak zákon pojmenovala jako opatření proti přeplňování škol a univerzit. Studovat mohlo jen tolik židovských dětí, kolik tvořil podíl Židů v německé populaci. Tedy jen 1,5 procenta. Pak se přidalo opatření, že vzniknou zvláštní školy pro Židy s výhradně židovskými učiteli. No a posléze už neměly být ani školy, a ani Židé. Je proto naštěstí velmi nepravděpodobné, že by moderní západní státy chtěly historii opakovat a vydaly se touto cestou.

Mohlo by se zdát, že názory lidí, jako je senátorka Zwyrtek Hamplová, se nemusíme zabývat. Je to okrajová politická síla, ze které si lidé na sociálních sítích dělají především legraci. Jsou ale myšlenky a výroky, které je třeba veřejně opakovaně odmítat, aby okrajovými zůstaly. Ostatně málokdo ještě nedávno věřil, že by se mohla stát senátorkou, když opakovaně šířila dezinformace.

Zdejší vzdělávací systém a přístup k menšinám má celou řadu nedostatků, ale zavedení segregace žádný z nich nevyřeší, jen přidá další. Česku neubližují romské děti, ale fakt, že v horní komoře parlamentu působí lidé, jako je paní Zwyrtek Hamplová.

Závěrem ještě jedna věc. Soud v Moskvě poslal amerického novináře z The Wall Street Journal Evana Gershkoviche do vazby, protože se měl dopustit špionáže. Takový případ je prý první od konce studené války. Šéfredaktorka WSJ Emma Tucker obvinění kategoricky odmítla. Stejně jako jiné redakce po celém světě i my vyjadřujeme kolegovi podporu a doufáme, že bude brzy propuštěn.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery
šéfredaktor