Každý dobrý nápad, jak bychom mohli naložit s naším veřejným prostorem, by se měl vyvažovat zlatem. Rozhodně to platí pro návrh historika Jindřicha Nuska přesunout na Mariánské náměstí před pražským magistrátem sochu Pražského studenta.
Pro neznalce reálií hlavního města: v roce 1847 vytvořil Josef Max sochu studenta, který dvě stě let předtím, v roce 1648, pomáhal na Karlově mostě čelit vpádu švédského vojska do centra města. Původně měla socha stát přímo na mostě. Jenže po jejím dokončení přišel Bachův absolutismus, hrdinný student s praporem v ruce by mohl na takhle viditelném místě nepříjemně připomínat potlačenou revoluci, takže v roce 1863 byla socha schována na dvůr Klementina, kde stojí dodnes a všimnou si jí leda tak návštěvníci Národní knihovny.
Když loni v březnu Rusko napadlo Ukrajinu, Jindřich Nusek navrhl, aby se Pražský student přemístil o pár desítek metrů dál na Mariánské náměstí. Jsou to mezi mnoha jinými právě studenti, kdo dnes znovu bojují za to, aby k nám nevpadla cizí armáda. Je úplně jedno, že to tentokrát nejsou Češi, ale Ukrajinci, a nebojují na Karlově mostě, ale pár set kilometrů dál na východ. „Maxova socha by na náměstí připomínala nejen studentské boje z let 1648 a 1848, ale i obecněji odhodlání mladých lidí postavit se jakémukoli agresorovi,“ stojí v rok starém návrhu přesunu Pražského studenta.
Mělo by to i historickou logiku. Právě z prostoru mezi Klementinem a dnešní Novou radnicí vyráželi studenti před 375 lety do boje proti švédským protivníkům. Vedl je univerzitní profesor Jan Marek Marci a přes tříměsíční obléhání se jim podařilo před Švédy uchránit Staré i Nové Město. Mariánské náměstí se navíc rekonstruuje a po dekádách nemravné úpravy do podoby parkoviště získá novou, důstojnější tvář. Jenže návrh přišel pozdě, studie rekonstrukce náměstí už byla hotová.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
