Jak slast probudila hradeckou veřejnost

Jeden obraz na zdi obvykle nemá sílu vtáhnout do debaty politiky, experty na umění i veřejnost. Pětimetrová malba nahé ženy, kterou na betonový most U Soutoku v centru Hradce Králové na konci března nasprejoval graf- fiti umělec vystupující pod přezdívkou JW Mind Strike, však tento potenciál získala okamžitě. Její autor je známý tím, že po celém Česku vytváří obrazy nahých žen inspirované pornografickými scénami, které maluje na stěny opuštěných budov. V tomto případě šlo o relativně banální, realistické vyobrazení mladé ženy s odhaleným poprsím, která se koupe ve vodě a má u toho slastně přivřené oči. Umělec však výtvor umístil na rušné místo, kudy denně chodí spousty lidí, kteří si ho začali fotografovat a snímky sdílet na sociálních sítích.

Díla se poté chytila lokální média. Například Hradecká drbna uspořádala anketu mezi místními politiky, kteří výtvor bez výjimky chválili. „Veřejné pohoršení vzbudí snad jen u těch největších puritánů, a pokud jde o děti, neuvidí zde nic jiného než někde na pláži.“ A hodnocení chlapa? „Modelem ,stála‘ hezká žena,“ vyjádřil se třeba náměstek primátorky Miroslav Hloušek z ODS. Jeden z mála kritických hlasů zazněl od ředitele hradecké Galerie moderního umění Františka Zachovala, podle něhož jde o kýč s nulovou uměleckou hodnotou. „Bohužel zde nejde o oslavu ženy a její krásy, ale spíše o hrubý projev sexismu a mizogynie,“ řekl hradeckému Deníku.

Odhalené poprsí nicméně na mostě dlouho nevydrželo – na začátku dubna ho skupina žen vystupující pod názvem Kozisvět zamalovala bílým obdélníkem a nápisem „slast“. Jejich akce vyvolala další vlnu reakcí, tentokrát ale většinou negativních. „Cenzura ,prsatice‘ na hradeckém mostu,“ hlásal třeba titulek článku v Deníku. Kolemjdoucí zmizení prsou litovali a autorky úpravy odsuzovali. Místní politici reagovali prohlášením, že ve městě chybějí legální plochy pro uměleckou tvorbu, a slíbili, že se je pokusí vytvořit. Sám autor říká, že ho protiakce „pobavila“ a že její autorky nepochopily jeho záměr přenášet „podbízivé“ obrazy z digitálního prostředí tam, kam původně nepatřily.

Co tedy vlastně autorkám bílého obdélníku na obrazu vadilo? Podle členky spolku Kozisvět Kataríny Přikrylové to nebyla samotná nahota, ale nedůstojné prezentování ženského těla na frekventovaném místě. Poprsí bylo podle Přikrylové zjevně vycpané silikonem, ztvrdlé bradavky napovídaly, že je žena vzrušená. Obojí je signálem, že šlo o výjev z prostředí pornografie, což potvrdil i umělec. „Obsahově plytká dekorace, která nevedla k zamyšlení, ale k vyvolání slasti. Takové manipulativní zobrazení, které objektifikuje ženské tělo, podle nás nepatří do veřejného prostoru,“ říká Přikrylová, která na hradecké univerzitě připravuje budoucí učitele umění. Smyslem akce podle Přikrylové bylo část díla zakrýt a současně vyvolat debatu o tom, co patří do veřejného prostoru, což se podařilo. Co si z ní tedy odnesla? „Překvapilo mě množství negativních reakcí a agresivita, které jsme čelily za to, že jsme překryly líbivý obrázek. A také fakt, že lokální média naši kritickou reakci automaticky označila za ničení,“ říká Přikrylová. Debata však podle ní zdaleka nekončí: spolek již obdržel pozvání na rozhovor do celostátního média.