Sucho

Před rokem jsem zažil situaci u Sevilly, centra španělské Andalusie, kde jsem se ocitl někdy začátkem července v páteční zácpě v autě bez klimatizace. Odnesl jsem si z toho klimatický stres, který není založen na výpočtech bezejmenných vědců, ale na vlastní zkušenosti z toho, jaké „to“ bude, až „to“ přijde.

Dnes projíždím jižní Francií a blížím se ke španělské hranici. Po hodinách prudkých lijáků skoro na celém území Německa je slunce prokukující zpoza mraků důvodem ke zlepšení nálady. Na Twitteru mi známý píše: „Horko?“ A přikládá link na Intersucho.cz, kde se uvádí: „Aktuální výskyt sucha je v Evropě minimální. Jen to neříkat ve španělštině.“

Dívám se na mapku, kde rudá barva sucha kopíruje moji přítomnost v oblasti. Pás sucha se táhne od jižní Francie přes Katalánsko, Aragonii, Kastilii-La Mancha až k vnitrozemské části Andalusie. Španělské sucho je pojem, který se bude v médiích objevovat čím dál víc. Letošní březen byl podle zpravodajského serveru RTVE.es druhým nejteplejším v novém tisíciletí s teplotou o 1,8 °C nad průměrem a srážek spadlo jen 38 procent normálu pro toto období. Letošní březen se také umístil jako třetí nejteplejší v historii španělských měření, tzn. od roku 1961.

Dalším přímým důsledkem těchto jevů jsou požáry. Podle Miteco (Ministerstvo pro ekologickou transformaci) jen tento rok shořelo ve Španělsku 53 tisíc hektarů lesa, což je nejhorší situace od roku 2008.