Ve stejný moment, kdy belgický premiér minulou středu ohlašoval na večer neplánovanou tiskovou konferenci, zamítl už druhý výbor Evropského parlamentu návrh jednoho zákona. Obě události spolu nesouvisely, přesto měly společného jmenovatele – green deal. Přesněji řečeno odpor proti němu.
Europoslanci se postavili proti návrhu nařízení, které část obdělávané půdy nebo stavebních parcel v Evropě vrací do režimu „volná krajina“. Norma je součástí green dealu, zelené dohody, která by měla dovést kontinent ke klimatické neutralitě v roce 2050. Unie se na něm dohodla v roce 2019 a zákon o obnově přírody je jedním z tuctu, které ho konkrétně rozvádějí. Evropský parlament i vlády členských států už většinu opatření schválily. Obnova přírody se ale zasekla.
Nejde o blesk z čistého nebe. Už loni na podzim dominantní pravice na kontinentu, lidovci, vyzvala Evropskou komisi, aby zmírnila tlak na evropské zemědělce. Co není nezbytně nutné ke snižování emisí CO2, měl podle ní Brusel odložit. Letos v březnu pak drtivě vyhrála regionální volby v Nizozemsku do té doby okrajová strana farmářů, která šla do hlasování s heslem „Už žádné nové požadavky spojené s green dealem“. Teď se lidovci, nejsilnější frakce v Evropském parlamentu, spojili s euroskeptiky z ECR (kam patří i česká ODS) a také s liberály (členem je Babišovo ANO) a návrh zákona o obnově přírody minulý týden dvakrát za sebou zamítli. Jde o první „zelený“ návrh od roku 2019, který takto narazil.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
