Proměnám světa nezabráníme

Jako jedna z mála lidoveckých zákonodárců nemáte na zakotvení manželství pro stejnopohlavní páry tak jasně odmítavý názor. Jak se vám poslouchá současná vyostřená diskuse ve sněmovně?

Překvapilo mě, že oproti ostatním debatám je hrozně poctivá, obě názorové strany – i když vím, že tohle označení je zobecňující – se snaží dobrat závěru. Podle mě je to velmi autentická a poctivá debata bez urážek, ponižování, zlehčování a vulgarizace. Takhle má parlamentní debata vypadat.

To je zajímavé, na první pohled to působí jinak. Lidovecká poslankyně Nina Nováková se pustila do rozboru, že homosexuálové nemají „dispozici k přirozenému biokulturnímu pokračování společnosti“. Předseda vašeho poslaneckého klubu a nově ministr zemědělství Marek Výborný pak řekl, že manželství není právem, stejně jako on nemá právo být fotbalistou FC Barcelona. To nelze chápat jako urážky nebo zlehčování?

Já to nevnímám jako urážky. Tahle slova kolegů vycházejí z jejich přesvědčení a neříkají je se záměrem stejnopohlavní páry ponižovat nebo zesměšňovat; je to popis jejich vidění světa. Byť já bych tenhle slovník úplně nepoužívala.

V diskusi jste každopádně nevystoupila. Je v tom i diplomacie?

Já se pořád rozhoduju, jak k tomu přistoupit, i proto v debatě vystupovat nebudu. Vnímám, že jde o téma velmi důležité pro lidi, kterých se týká. Variant je na stole více, není to černobílé, pohybujeme se na škále, jaké řešení zvolit.

Ale na konci buď zavedete manželství pro všechny, nebo ne. Respektu jste minulý podzim řekla, že máte pocit, že je to pro vás překročení určitého řádu, zároveň jste dodala, že nejste pevně rozhodnutá. Jak tedy budete 29. června hlasovat?

Na konci června budeme hlasovat maximálně o tom, jestli návrhy posuneme do dalšího čtení. Tam si už umím představit, že bych zvedla ruku pro to, abychom se mohli bavit o parametrech návrhu. Za mě je zároveň důležité, abychom debatu uzavřeli co nejdříve, cítím, že paralyzuje sněmovnu a opozice ji účelově používá, aby koalici rozklížila.

Jak vypadá nerozhodnutý lidovec jako vy, když před ním stojí taková hodnotová otázka? Co zvažuje?

Na jedné straně je instituce manželství, která má svou historii a význam a byla dlouho určená pro muže a ženu. Teď ji změníme a její kulturní síla je tak velká, že je to i pro mě trochu nepředstavitelná změna. Zároveň je podle mě nutné se o tom bavit: reálně existují stejnopohlavní partneři, kteří chtějí mít stejnou formu a sílu závazku, jakou mají manželé. Vnímám za tím jejich osobní příběhy, kdy to vypadá, že jsou lidmi druhé kategorie. Jedni manželi být můžou a druzí nemůžou, protože se narodili s láskou ke stejnému pohlaví. Podle mého názoru je to velká nespravedlnost, láska je jen jedna. Souvisí to pro mě i s otázkou lidských práv, je to něco, co nás přibližuje západní politice a tomu, jak vnímáme důstojnost. To jsou protichůdné motivy, nad kterými přemýšlím.

Mluvíte o změně instituce manželství. Musí to být ale změna k horšímu, jak často právě konzervativci zmiňují? Proč se lidovci této změny bojí?

Já osobně tuhle optiku nesdílím, ale vnímám obavu, že to povede k dalším formám rozvolnění pojmu manželství. Kolegové někdy argumentují i tím, že budou možné svazky více lidí najednou – a že instituce, která byla vždycky stabilní, se rozdrobí a ztratí sílu. Myslím, že je to trochu generační záležitost: když o tom mluvím se svými dětmi nebo s mladšími lidmi, pro ně už to není téma, které bychom měli řešit; pro ně je to už realita.

Nebrání pak lidovci něčemu, co je už dávno jasné a je jen otázkou času, kdy manželství pro všechny páry bude uzákoněno?

Já chápu, kam míříte. Podle mě dlouhodobý a většinový postoj lidovců souvisí s tím, jak přistupujeme k vývoji společnosti. U některých kolegů vnímám opatrnost, abychom nepřekročili určitý řád, který společnost drží pohromadě. Tohle je esenciálně konzervativní záležitost, protože konzervatismus vyznává a zachovává fungující instituce. Ale ve straně existuje i postoj, který sdílím já – a to spočívá v zamýšlení se nad tím, jak obecně ke změnám přistoupit. Společnost se nevyhnutelně proměňuje, a to představuje výzvu. Není možné tyhle proudy brzdit, i kdybychom chtěli. Tak pojďme nastavit pravidla proměňující se reality, abychom s novou skutečností dokázali dobře žít.

Můžete být konkrétnější?

Poctivě hledáme řešení právě třeba u manželství pro všechny. Sněmovna je nyní poměrně konzervativní a myslím si, že by mohla být shoda na tom, že budou práva stejnopohlavních i heterosexuálních párů narovnána, ale že se to nebude jmenovat manželství, že to bude třeba partnerství. Část sněmovny tvoří věřící, pro které má pojem manželství i silnou náboženskou konotaci nebo oporu v církevním právu.

Ale tohle by přece byla ohledně dopadu stejná změna, jen tomu dáte jiný název. Tak proč tomu rovnou neříkat manželství?

Rozumím tomu, co říkáte. Ale myslím, že politicky je to schůdnější, i když to vlastně nebude prakticky velký rozdíl, jen v názvu, a tedy v symbolice.