0:00
0:00
Kultura16. 7. 20232 minuty

Nekrolog

Ve věku 94 let zemřel v Paříži spisovatel Milan Kundera, o jeho mimořádném kulturním i celospolečenském postavení hovoří už to, že zprávu o úmrtí okamžitě přinesla na exponovaných místech respektovaná média po celém světě. Z našich rodáků taková pocta naposledy potkala Václava Havla, shodou okolností Kunderova častého názorového protivníka.

Kundera začal psát v padesátých letech, kdy se přidal na stranu komunistické diktatury a na výsluní se dostal verši psanými v nastavených mantinelech socialistického realismu. Tehdy také podle policejních dokumentů udal člověka, který skončil na čtrnáct let v kriminále. S tím, jak se v šedesátých letech uvolňovaly šrouby moci, i Kunderova kariéra nabrala nový směr. V roce 1963 mu vyšly povídky Směšné lásky, v nichž propátral své téma, jemuž zůstal následně celoživotně věrný, totiž vztah jedince k ostatním a sobě samému. O čtyři roky později mu vyšel román Žert, v němž se zkusil vrátit k dědictví padesátých let, o rok později kniha vyšla také ve Francii, kde se její autor stal v době západoevropských revolučních vln a zároveň v čase sovětské invaze do Československa hvězdou řazenou k mezinárodní postmoderně.

Kundera do Francie emigroval v roce 1975, když byl ve své domovině po prověrkách zařazen mezi zakázané autory. O tři roky později mu ve Francii vyšla Kniha smíchu a zapomnění, v níž se definitivně odvrátil od strany vládnoucí v jeho rodné zemi. Poslední česky napsanou knihou je Nesnesitelná lehkost bytí z roku 1984. Kundera se stal natolik nedílnou součástí francouzského literárního provozu, že další knihy psal už ve francouzštině: Nesmrtelnost, Pomalost či Nevědění.

↓ INZERCE

Před třemi lety publikoval spisovatel Jan Novák rozsáhlou monografii Kundera. Český život a doba, která se stala vzhledem ke zveřejněným kontroverzním detailům z Kunderova života, o nichž jejich aktér nikdy nechtěl mluvit, celospolečenskou kauzou. Loni byla v Moravské zemské knihovně v Brně otevřena Knihovna Milana Kundery obsahující jím darovaný soukromý archiv, aktuálně probíhá debata, zda by neměl být literární velikán ve svém rodném městě také pohřben. (K tématu přinášíme také komentář na str. 9 a podcast s literárním teoretikem Petrem A. Bílkem na www.respekt.cz.)  

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc